Spirála nad Norskem

V ranních hodinách, dne 9. prosince 2009, se na nebi v severním Norsku objevil záhadný a zcela nevídaný úkaz. Na fotografie a videozáznamy ho zachytily desítky lidí. Kromě zajímavých světelných efektů je na něm však zásadnější to, že pro jeho podstatu neexistuje žádné vysvětlení. Důležitost úkazu byla navíc nepřímo posílena tím, že dokonce došlo ke snaze předložit veřejnosti lživá vysvětlení, a to zřejmě za účelem odradit od dalšího přemýšlení nad touto záležitostí.
 

 
Úkaz procházel třemi fázemi. V první fázi vyletělo z hor šikmo vzhůru světlo modré barvy. Podle zanechané modravé stopy zřejmě neletělo přímočaře, ale po šroubovici. V druhé fázi let modrého světla ustal a náhle vytvořil na nebi velkou plochou spirálu bílé barvy, která rotovala. Až po několika minutách nastala fáze třetí, ve které se začal ze středu spirály rozpínat jakýsi temný kruh, který během několika sekund celou spirálu pohltil a úkaz začal z oblohy mizet.
 

 
Pokud by byla do výšin vypuštěna raketa a jedna z jejích pohonných jednotek by pak selhala, raketa by mohla začít rotovat a svým pohybem by mohla částečně připomínat spirálu. Tedy alespoň po dobu několika sekund od vzniku selhání. Toho bylo zřejmě využito pro vytvoření informačního krytí a pomocí médií byla veřejnost informována o tom, že Norové pouze pozorovali částečné selhání pohonu ruské rakety během jejího testování. Rusové nejprve rezolutně odmítali, že by u nich ten den vůbec nějaký test probíhal. Druhý den přinesla média zcela opačnou informaci, že jev způsobila v tu chvíli testovaná ruská raketa Bulava. Ve snaze ukončit všechny spekulace vystoupil v televizním vysílání například jakýsi odborník Bill Harwood, který si pro své vysvětlení přinesl model rakety, aby jednoduchost celé věci pochopili i ti "nejhloupější". Hovořil o částečném selhání pohonu rakety a s uvědomělým úsměvem na rtech vysvětlil, že za tím nemá cenu hledat něco záhadného. Jenže, jeho vysvětlení velmi silně neodpovídá realitě. Jedná se o evidentní lež.

Záhadný úkaz byl totiž charakteristický velmi přesnými a symetrickými konturami a tvary, čehož ve volné atmosféře nelze pomocí kouře nikdy dosáhnout, a to ani při bezvětří. Kouř, který za sebou raketa zanechává, se okamžitě nerovnoměrně rozptyluje. Není zkrátka možné, aby tvořil geometricky velmi dokonalou spirálu a aby s tak velkou přesností vykresloval její závity. Spirála navíc na nebi rotovala několik minut a během trvání celé této doby si dokonalou geometrii udržovala.
 

 
Stejně tak není možné, aby něco zcela "logického" vysvětlilo podstatu temného kruhu, který nakonec celou spirálu pohltil. Pokud by se jednalo o uvolnění nějakého plynu či oblaku částic, jejich rozptýlení do okolí by bylo viditelně nerovnoměrné a současně také poměrně dost pomalé. Ve skutečnosti však temný kruh expandoval velmi rychle a po celou dobu si uchovával velmi přesný tvar. Zcela jistě se o raketu jednat nemohlo.

Dlouho jsem se usilovně snažil sám nalézt nějaké vysvětlení (nebo alespoň částečnou hypotézu) podstaty tohoto jevu. Uvážil jsem atmosferické a vesmírné jevy, světelné projekce, nebo použití nějaké specifické technologie, kterou je například HAARP. Žádné "logické" vysvětlení jsem však nenalezl. A možná o to větší závažnost celá tato věc má. Kromě toho, že je zpozorování norské spirály možná podstatným vodítkem na cestě k dosud nepoznanému, současně jsem chtěl na tomto příkladu ukázat, že aplikování informačního krytí a cílené klamání veřejnosti není záležitostí pouze dobrodružných sci-fi, ale evidentně se nás to týká přímo v naší skutečné realitě.

Adam Benda

vystaveno: 21. října 2011

 

Prosím, ohodnoťte tento článek: (zaškrtněte výroky, s nimiž souhlasíte) Článek je srozumitelný Článek je zajímavý Článek obsahuje zásadní nebo užitečné poznatky

Hodnocení návštěvníků: Článek je srozumitelný 100 %   Článek je zajímavý 100 %   Článek obsahuje zásadní nebo užitečné poznatky 100 %   Celkem hlasovalo 6 návštěvníků